Karel Voplakal: Předvánoční Alsasko-Lotrinsko a my

24. 12. 2016
Aktualita

Ve třetím adventním týdnu jsme se s několika přáteli  a známými seniorského věku i s řadou lidí zcela neznámých různého věku zúčastnili moc zajímavého třídenního zájezdu do adventního Alsaska-Lotrinska - regiónu, který ve své historii náležel střídavě té či oné sousední mocnosti. Záleželo na tom, zdali  Francie, či právě Německo vyhrálo tu či onu válku či získalo-li na politické vážnosti, anebo ji dočasně ztratilo: na příklad za kancléře Bismarcka patřilo k Německu, jindy zase k Francii. Od 2. světové války je Alsasko nezpochybnitelně francouzské. V jeho metropoli Strassbourgu je dnes sídlo Evropského parlamentu, Evropské rady i Evropského soudu. Francouzi název města vyslovují „Strasbúr“, Němci „Štrasburg“.

Cesta do Štrasburku je dlouhá: náš velký a pohodlný třínápravový autobus Mercedes tam spolehlivě dovezl svých pětapadesát pasažérů za celkem devět hodin včetně několika hygienických přestávek.

Město je velmi krásné a dost různorodé: najdeme v něm malebné čtvrti plné historických „hrázděných“ domů, na nichž vyniká mřížová dřevěná vyzdívaná konstrukce stěn resp. fasád, s vyřezávanými arkýři a okenicemi, v letní době určitě plná květin v zavěšených truhlících a květináčích. Na náměstích i nárožích  vidíme zdobné staré kašny. Městem protékají četné plavební kanály se zdymadly. Centrum těchto malebných ulic a rynků okolo krásné gotické katedrály Notre Dame se nazývá „La France vieuille“ (Stará Francie).  Katedrála má dvě věže - původně asi zamýšlené jako stejně vysoké, aby bylo dosaženo symetrie - ale nestalo se tak: jedna z nich je podstatně kratší (cca poloviční výšky) - jaksi „zakrslá“. To však kráse tohoto mariánského velechrámu vůbec neškodí - spíš naopak.  I v Praze přece máme podobný případ u dominikánského chrámu svatého Jiljí - a pochybuji, že by se některým Pražákům tato abnormalita nelíbila. Každá ulice, každičké náměstí je slavnostně vyzdobeno - všude září vánoční stromky (spíš stromy); v oknech jsou vidět osvětlené betlémky, okolo četných stánků se šíří vůně horkého punče a svařeného vína i kořeněného cukroví; prodejci nabízejí všecko, nač si člověk vzpomene: čokoládu, cukroví, ozdoby, sýry, nápoje, voňavá mýdla, hračky, jesličky …Ty nejhezčí fasády domů a paláců a samozřejmě i chrámů jsou slavnostně osvětlené.

Existuje ovšem také jiná podoba města Štrasburku: ta úřední, oficiální, velice moderní, plná vysokých paláců z ocele a skla pro správní orgány Evropské unie, dokonale udržovaná s parkovou úpravou. Podél obrovských budov se prohánějí velice moderní nízkopodlažní tramvaje aerodynamického tvaru se zkosenou přídí, takže by si člověk málem myslel, že se dívá nikoli na městskou „šálinu“, ale na vysokorychlostní expres TGV. Také kolem Evropského parlamentu a dalších evropsky významných budov protékají plavební kanály s výletními nízkými motorovými čluny pro cca 250 pasažérů, schopné podplouvat četné nízké malebné mosty, kterých je ve Štrasburku nepočítaně.

Velice příjemným bodem programu byla společná večeře ve stylové restauraci v centru města za přítomnosti europoslance pana Tomáše Zdechovského. Nabídka jídla asi nikoho nezklamala. Po večeři jsme se autobusem přemístili za město do hotelu Ibis. Po dlouhé cestě se nám spalo velmi dobře; jediné, co se hotelu dalo vytknout, bylo, že v nabídce snídaňového „švédského stolu“ byla v podstatě pouze sladká jídla.

Nazítří jedním z nejvýznamnějších bodů programu zájezdu byla několikahodinová návštěva Europarlamentu. Budova této instituce je skutečně impozantní: její hlavní část je válcovitého tvaru s atriem; před vchodem je symbolický globus - místo fotografování návštěvníků. Po vstupní bezpečnostní kontrole nás asistenti  provedli obrovským objektem až do zasedacího sálu pro sedm set padesát jednoho delegáta z EU.

Poslanci sedí v segmentech nikoli podle země původu, ale podle svého politického zaměření - od levicového (komunistického a sociálně demokratického) politického spektra přes „centristy“ - křesťanské demokraty až po pravici, resp. ultrapravici dokonce až po přímé „eurofoby“. V salónu nás uvítali tři čeští europoslanci za KDU-ČSL: paní  Marie Šojdrová, pan Tomáš Zdechovský a pan Pavel Svoboda. Každý z nich nás seznámil s leitmotivem svého zaměření, s cíli svého působení; měli jsme možnost se ptát a doplňovat si poznatky o fungování EP. Dozvěděli jsme se, že poslanci, kteří se právě neúčastní jednání, jsou angažováni prací v jednotlivých komisích či na služebních cestách. Hlavní jednací řečí je angličtina, ale je ještě i několik dalších oficiálních jednacích řečí - a poslanci mohou hovořit i ve své mateřštině s využitím překladatelsko-tlumočnické služby. Dualita (Štrasburg- Brussel) jednání orgánů EU prodražuje a poněkud komplikuje. Bylo by však škoda, kdyby evropské orgány Štrasburk zcela opustily a přesunuly se výhradně do Brusselu. U evropských institucí patrolovaly skupiny těžce ozbrojených policistů se samopaly v neprůstřelných vestách. Mezi nimi byly i tváře ozbrojenců nepochybně pocházejících z bývalých francouzských kolonií. Policista původem z ostrova Martinique mi dovolil, abych si jej na památku vyfotil.

Z objektu Europarlamentu jsme se pěšky přesunuli do nedaleké budovy Evropské komise. Ujala se nás elegantní dáma – napůl Francouzka (po matce) - napůl Němka (po otci). Velmi fundovaně a ochotně odpovídala na naše dotazy. Potěšilo ji, že se nám dřevem vyložená jednací hala této instituce líbila víc než strohá skleněná budova Europarlamentu.

V podvečer jsme měli objednanou více než hodinovou vyhlídkovou plavbu sklem zastřešenou motorovou lodí po plavebních kanálech Štrasburku. Nástupní přístaviště je hned pod katedrálou ve „Staré Francii“. Po  sedmnácté hodině se již stmívalo, ale tím více vynikala krása osvětlených městských domů a kostelních věží. Podplouvali jsme pod desítkami nízkých můstků; na zčeřené hladině se zrcadlily odrazy městských světel a zvlněných obrysů staveb. Pluli jsme i podél budov evropských úřadů, které z lodi vypadaly docela romanticky, ještě lépe než ve dne.

Po vylodění jsme měli asi dvě hodiny volna na individuální procházky po centru města. Hned u katedrály byly vánoční trhy i s lunaparkem. Procházeli jsme městskými ulicemi, fotografovali, co se dalo – a ve 21 hodin jsme nastoupili do autobusu, který nás opět zavezl k hotelu Ibis vzdálenému asi osm kilometrů od centra města.

Poslední den zájezdu patřil návštěvě městečka Colmar - stejně výstavného a stejně fotogenického jako Štrasburk, ovšem daleko menšího. Prvním bodem  příjemného programu v Colmaru byla návštěva proslulého muzea hraček. K vidění byly staré panenky s celuloidovými i skleněnými hlavičkami v pestrých róbách, ale i moderní superštíhlé „barbíny“ v nejrůznějších provedeních; panenkové pokojíčky a kuchyňky s roztomilým nádobíčkem, míče všech velikostí a typů, plyšáci, autíčka, lodičky- od malých motoráčků až po detailně zpracované plachetnice a moderní křižníky a bitevní lodi, dětské projektory a laterny magicy – některé ještě s petrolejovou projekční lampou, letadla – staré dvojplošníky až po supermoderní stíhačky a vrtulníky, obrněná vozidla a tanky.  Pro mužskou část výpravy bylo nejzajímavější horní patro muzea s modelovými železnicemi, detailně zpracovanými lokomotivami (včetně klasických parních) a vagónů a nádražní techniky.  A hned po prohlídce muzea nastala další příjemná atrakce: degustace vína z vinic na úbočí horského pásma Voguézy. Nikdo se nemohl opít: dávky jednotlivých druhů vína byly spíš „náprstkovitého“ objemu – a ještě pro každý stůl byla k disposici velká kynutá bábovka na zajedení. Na ochutnání byly čtyři druhy vína: tři bílá a na požádání ještě i Chat Noir; každý si mohl zakoupit jednu či více lahvinek (v průměru za 8 Euro) na posílení na cestu či jako suvenýr. V sedmnáct hodin byl odjezd na devítihodinovou cestu domů; první účastníci výpravy vystupovali v Plzni úderem půlnoci; do Prahy se přijelo asi ve dvě hodiny v noci, do Hradce Králové asi v půl čtvrté. Městská hromadná doprava v té době téměř nefungovala: na účastnice z Českých Budějovic čekal v Plzni objednaný autobus; někdo přijel na shromaždiště autem, pro někoho přijeli příbuzní, jiní museli najmout taxík. Ale určitě nikdo nelitoval, že se tohoto zajímavého  moc pěkného zájezdu zúčastnil.

News, articles, press releases

Meet me on social media

Tomáš Zdechovský
on Facebook
23. 08. 2019

A co Vy? Řešíte pomluvy?

22. 08. 2019

Mnohá místa v Česku skýtají velmi smutný pohled na beznadějně vyhlížející a dlouho neudržované a polorozpadlé kostely. Bohužel se rozhodně nejedná o žádné ojedinělé případy - viz stránka…

22. 08. 2019

Hloupej dává, hloupější, kdo nebere? aneb Populistické zneužívání historických křivd ‍♂️ V poslední době se stále častěji setkávám s nešvarem zneužívání historických událostí k finančnímu vydírání.…

20. 08. 2019

Socialistický režim sice v srpnu 1969 zvítězil nad svými občany, po krátkém uvolnění ale nastala tuhá normalizace, kdy lidé byli opět pronásledováni a zavíráni za nepohodlné názory. Ve skutečnosti…

20. 08. 2019

Je to pár dní, co mi do mailu dorazila rezoluce ze 67. kongresu Českého a Slovenského sdružení v Kanadě. V duchu událostí, které si připomínáme již zítra a poté na podzim, si kladu otázku, zda si…

19. 08. 2019

Máme na zahradě mnoho zvířat, ale drzou zaječici jsme ještě neměli. Říkáme jí paní Svíčková...děti chvíli prskaly, co je to za jméno. Ale snad to jednou pochopí. Fakt Bobek jsme jí říkat nemohli.

19. 08. 2019

Na internetu se objevilo video, jak policie opakovaně odvádí v poutech a bosého 14ti letého chlapce. Není to video ze Sýrie, ani z Ruska. Záběry natočila matka a sourozenci dítěte v norském…

18. 08. 2019

S Tobíkem jsme se zúčastnili nejbarevnějšího běhu v Pardubicích s heslem “barvám neutečeš!” a fakt jsme jim neutekli.‍♂️ V cíli jsme byli barevní od hlavy až k patě. Bylo to super!

17. 08. 2019

Před volbami jsem proklamoval, že jsem zastáncem reformy Evropské unie. Za mě je naprosto klíčové si sednout a začít diskutovat o tom, kde vlastně chceme mít EU v roce 2030 a ptát se, jestli toho…

Tomáš Zdechovský
Instagram
Tomáš Zdechovský
on Blog / iDNES.cz
23. 08. 2019

Zvrácené manýry českých exekutorů
Představte si, že vždy vše řádně platíte, přesto jste na několik měsíců bez přístupu k účtu a…

06. 08. 2019

Proč ve Švédsku zlehčují problémy s bombovými útoky?
Švédsko má už několik let problémy s násilím a bombovými útoky, který bohužel neustává. Jakémukoliv…

30. 07. 2019

Chtějí si Norové koupit úspěch u soudu ve Štrasburku?
Hádanka: Co udělají Norové, když zjistí, že Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku uznal už…

24. 07. 2019

Dočkáme se Nobelovky za napomáhání pašerákům lidí?
Svět se už dočista zbláznil. Jak jinak si vysvětlit, že na Nobelovu cenu míru je nominována…

18. 07. 2019

Okamura s Konečnou si dali vzájemně pár facek
Myslíte si, že je správné, že když ukradnete někomu milion, musí mu zloděj vrátit jen 700.000 Kč a…

11. 07. 2019

Boj proti zvířatům v cirkusech připomíná hon na čarodějnice
Na Slovensku brzy zakáží drezuru zvířat v cirkusech. Neděje se tak ale z podnětu veterinární správy…

28. 06. 2019

Přestaňme z Evropské komise dělat odkladiště neschopných politiků
Pokud chceme smysluplnou reformu EU s větším důrazem na rozhodování států, nemůžeme do čela…

20. 06. 2019

Ve Francii sebrali Čechům půlroční holčičku!
Začátkem dubna vzala francouzská sociálka českým rodičům půlroční holčičku, byla totiž trochu…

14. 06. 2019

Eliminace slov maminka a tatínek je ukázkou blbosti, nikoliv pokroku
Jde to rychle. V Německu rozhodně. V roce 2017 v zemi uznali „manželství pro všechny“, od 2018 jde…

07. 06. 2019

Nenechávejme vysavače točit naše intimní chvilky
Robotické vysavače jsou hit, přemýšleli jste ale někdy nad tím, že na Wi-Fi připojená kamera v nich…

Copyright ESMEDIA Interactive s.r.o.