Hledat
|

EU, olovo a politika

Rozhovory a články   |  12.05. 2020

Kontroverzní problematika regulace olověného střeliva se v orgánech Evropské unie řeší již delší dobu. V poslední době však došlo k jisté, mírně řečeno nestandardní snaze celý proces urychlit. Europoslanec Tomáš Zdechovský se  problematikou zákazu olova ve zbraních zabývá již od začátku a je jedním z českých europoslanců, kteří dlouhodobě spolupracovali s LEX z.s. při  projednávání evropské směrnice. Proto jsme se ho zeptali na současnou situaci a její vývoj.

Pane poslanče, podal jste stížnost na Evropskou komisi pro nedovolené zasahování do politického procesu. Můžete nám přiblížit obsah a podstatu vaší stížnosti?

V EU je zodpovědná za předložení legislativních návrhů Komise. Ta by měla být nestranná, pracovat nezávisle, transparentně a odborně. Komise k tomu i přímo má vlastní kodex chování. Teď se ale stalo, že pracovníci Generálního ředitelství pro životní prostředí (DG ENVI) prokazatelně lobbovali u expertů z členských států EU ve skupině NADEG (výbor odborníků pro směrnici EU o ptácích a směrnice EU stanovištích), aby ovlivnili hlasování zástupců svých států v klíčovém výboru REACH (tj. Evropský výbor pro registraci, vyhodnocování, autorizace a zákazy chemických látek pod DG ENVI). Jejich cílem bylo, aby konečně došlo ke schválení zákazu olova v mokřadech.

Výbor REACH jim to totiž už dvakrát zamítl, mj. proto, že definici mokřadu udělali tak nejasnou a neúměrně širokou, že by to mohla být i kaluž po dešti, a i kolem té by se muselo jet s olověným střelivem jedině ve vzdálenosti alespoň 300 metrů. Prakticky by se to tak rovnalo plošnému zákazu používání olověného střeliva.

Udělali to přes veřejný dokument, u něhož se ještě ve vlastnostech dokumentu zjistilo, že jej ani nepřipravili odpovědní úředníci z kritizovaného DG ENVI. Ti jej pouze převzali od globální lobbistické organizace Birdlife. O nějaké neutralitě a nezávislé práci tak jednoduše vůbec nemůže být řeč. Je to naprosto skandální porušení principů „řádné správy“ a vrhá to negativní světlo na celou Komisi. Proto jsem podal tuto stížnost a jsem rád, že Evropská myslivecká federace (FACE) ji rozeslala kolegům poslancům v Evropském parlamentu s výzvou, aby se také připojili.

Před časem jste zveřejnil zprávu, že Evropská komise nechystá žádný zákaz olověného střeliva. Tato zpráva se později ukázala jako nepravdivá a vy jste kvůli tomu od některých částí střelecké veřejnosti schytal mnoho emotivní kritiky. Můžete nám popsat, jak k tomu došlo?

Jsem dlouholetý myslivec, takže když jsem proto poprvé slyšel, že má Evropská komise uvažovat o zákazu olova, považoval jsem to za naprosto absurdní. Vždyť olovo stále nemá srovnatelné alternativy! Ať už co se ceny, použitelnosti do již existujících zbraní, a hlavně celkových vlastností týče. Nechtěl jsem tomu věřit. Přesto jsem osobně zašel za eurokomisařem pro životní prostředí Vellem, abych si informaci u něj ověřil. Přímo do očí mi potvrzoval, že se absolutně žádný plošný zákaz nechystá a ty zprávy jsou hoax. Má být jen sjednocení zákazu pro mokřady, který třeba v ČR dávno platí. Následně to takto Komise i oficiálně pustila do médií.

Zpětně si svou naivitu vyčítám. Do té doby jsem ale neměl důvod komisaři nevěřit. Teď už ale mám a snažím se proto být ve věci maximálně aktivní a vše hlídat. Zcela záměrně jsem se i přihlásil do Meziskupiny pro lov, biodiverzitu a venkov, díky čemuž lépe komunikujeme s kolegy na tématech, které se ochraně přírody věnují. Připravujeme i společně interpelace na Komisi. V té poslední se ptám, proč neposlouchají ani závěry agentury ECHA, které proti návrhům Komise byly ještě relativně proveditelné, ačkoliv v mých očích i tak úplně zbytečně přísné. Podané to bylo ještě před Velikonocemi, odpověď zatím nemám.

Vy se jako poslanec Evropského parlamentu věnujete problematice zbraní a střeliva dlouhodobě. Můžete nám přiblížit, jak tento proces probíhá na politické úrovni?

U zbraňové směrnice to bylo podobné, jako u téměř jakékoliv jiné legislativy. Komise přišla s návrhem, ten jsme v rámci 1. čtení připomínkovali ve výborech EP, následně to šlo do trialogu, aby se získala i pozice Rady. Po něm opět výbory, a pak hlasování na plénu. Kdyby se to neodhlasovalo, začal by proces 2. čtení podobně, jak to známe z českého Parlamentu.

Háček byl v tom, že původní návrh od Komise byl tak zoufalý, že se k němu muselo dát několik tisíc pozměňovacích návrhů – a v podstatě každý bylo nutné hlídat, vyjednávat podporu, vysvětlovat. Abych kolegům ukázal absurditu některých návrhů, přivezl jsem jim třeba i ukázat plně funkční zásobník vyrobený doma na 3D tiskárně. (poznámka LEX z.s.: tento zásobník jsme zajistili my jako věcný argument pro jednání).  Myslím, že od té doby si mě hodně lidí pamatuje. Zásobníky nejsou pevnou součást zbraně. A jejich omezení byl tehdy ze strany levicových politiků naprostý populismus.

Legislativní proces okolo potenciálního zákazu střeleckého olova ale vypadá úplně jinak. Na základě nařízení REACH si Komise vyžádala od Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) tzv. dokumentaci o omezení. Vzhledem k tomu, že ve výsledné zprávě bylo prokázáno riziko ohledně ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí, musela Komise připravit návrh na omezení, který je od té doby diskutovaný se členskými státy ve výboru REACH. Nechám teď stranou, že i samotná zpráva ECHA byla dost pochybná.

Se začátkem těchto jednání jsme začali z rejstříku postupů projednávání ve výborech (tzv. komitologie) dostávat zprávy o vývoji i my v EP. Diskuze v členských státech mezitím pokračují, musí totiž být dosažen potřebný konsenzus, aby bylo možné ve výboru REACH hlasovat. V této fázi jsme s olovem teď a jak jsem zmínil výše, návrh byl už 2x odmítnut.

Pokud by hlasování bylo pozitivní, Evropský parlament a Evropská rada budou ještě mít 3 měsíce na analýzu navržených opatření. V případě, že by se pak v EP nebo Radě prosadil odmítavý vůči nim odmítavý postoj, Komise je nemůže přijmou. To se stalo například teď v únoru, kdy EP zamítnul návrh ohledně zbytkového olova v PVC.


David KARÁSEK - analytik a člen představenstva LEX z.s.