Mé názory

Dlouhodobě̌ trvám na striktním rozlišování skutečných uprchlíků, kterým je potřeba pomáhat, a ekonomických migrantů bez nároku na azyl, jež bychom měli nekompromisně vracet do zemí původu. Jsem odpůrcem rozdělení migrantů mezi členské státy na základně povinných kvót či tzv. povinné solidarity, což je termín, se kterým operuje nový migrační a azylový pakt (platit začne v roce 2026). Řešení není v nátlaku na členské země, aby přijaly počet osob stanovený EU, ale na dobrovolnosti přijímání. Solidarita má být totiž z principu dobrovolná, nikoliv povinná. Proč, pokud Česko nebude chtít přijmout migranty (na základě stanovené kvóty), bude muset zaplatit zhruba 20 tisíc euro za jednoho migranta? Tohle není cesta, jak zastavit migraci!

Nelegální migrace představuje jeden z největších problémů, kterým Evropa v posledních letech čelí. Statisíce nelegálních migrantů přicházejí na náš kontinent, a pokud se tato situace nebude efektivně řešit, může mít vážné dopady na bezpečnost i stabilitu celé Evropy. Není možné, aby ročně přicházelo nelegálně přes hranice přes 300 tisíc migrantů, o kterých nemáme žádné informace a kteří často končí v šedé zóně a jsou snadnou kořistí pro různé kriminální skupiny a organizace, v jejichž službách pak páchají další kriminální činnost.

Apeluji na to, aby se migrace řešila přímo v místě jejího vzniku. Současný migrační pakt EU považuji za nedostatečný, zejména v oblasti ochrany vnějších hranic, rychlejší azylové procedury a návratové politiky, která v paktu trestuhodně chybí. Výjimky pro nepřijímání migrantů, které některé státy využívají, jsou pouze dočasné a neřeší jádro problému.

Zvláštní pozornost je nutné věnovat také nelegální migraci jako nástroji hybridní války. Země jako Rusko ji mohou zneužívat k destabilizaci Evropy. Proto je nezbytné stanovit jasná pravidla, kdo má do Evropy přístup, a efektivně vracet ty, kteří nárok na azyl nemají. Dlouhodobě upozorňuji na úzkou souvislost mezi bezpečností a ochranou vnějších hranic EU. Nelegální migrace může být zneužita teroristickými skupinami. Z tohoto důvodu je třeba výrazně zkrátit azylové procedury, důsledně chránit hranice a zlepšit spolupráci mezi členskými státy v boji proti terorismu.

Celkově prosazuji přísnější, efektivnější a spravedlivější migrační a bezpečnostní politiku, která zajistí ochranu evropských občanů a stabilitu regionu. Evropané musí být připraveni čelit těmto výzvám jednotně a rozhodně, jinak riskujeme, že se z nelegální migrace stane problém, který již nebude možné zvládnout.

V posledních měsících a letech jsme bohužel svědky nárůstu bezpečnostních hrozeb v Evropě. Válka Ruska na Ukrajině dokázala, že mír a stabilita nejsou samozřejmostí. Pokud chceme ochránit naše občany a hodnoty, na nichž stojí Evropská unie, musí být bezpečnost jedním z našich hlavních témat.

Evropská unie již podniká konkrétní kroky k posílení bezpečnosti. Posilujeme kontrolu na vnějších hranicích, zrychlujeme azylové procesy a pracujeme na návratové politice, která zajistí, že ti, kdo nemají právo zůstat, budou efektivně vráceni do svých zemí původu. Přijali jsme Strategický kompas, který představuje plán pro lepší koordinaci a obranu Evropy. Zavedli jsme také iniciativy, jako je Evropský obranný fond, jenž podporuje vývoj moderních technologií a zbraní, které nám pomohou čelit současným i budoucím hrozbám.

Musíme se však zaměřit také na nové výzvy, jako je kyberbezpečnost a boj proti dezinformacím. Kybernetické útoky ohrožují naši infrastrukturu, veřejné služby i soukromé firmy, a dezinformace šířené zejména Ruskem podrývají důvěru ve společnost a oslabují jednotu. Na těchto frontách již EU vyvíjí konkrétní opatření, jako jsou akční plány proti dezinformacím a nástroje pro sdílení informací o kybernetických hrozbách, ale musíme pokračovat v budování odolnosti členských států a zajištění bezpečnosti v digitálním prostoru.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat vnější bezpečnosti a zvyšování obranyschopnosti. Ruská agrese proti Ukrajině je jasným důkazem, že agresorům nesmí být dán prostor k zastrašování či okupaci. Evropa musí i nadále podporovat Ukrajinu – nejen finančně a humanitárně, ale také dodávkami zbraní. Zároveň musíme zvýšit výdaje na obranu, jak ukazují příklady zemí jako Polsko, které investují do své bezpečnosti mnohem více než povinná 2 % HDP. Je nezbytné, aby evropské státy spolupracovaly v rámci NATO a připravily se na všechny eventuality, protože nikde není psáno, že Rusko své agrese zastaví u hranic Ukrajiny.

Evropská unie musí být jednotná, odhodlaná a schopná reagovat na hrozby současnosti i budoucnosti. Bezpečnost našich občanů, ochrana našich hodnot a zachování míru v Evropě jsou naší společnou odpovědností. Je naší povinností zajistit, aby Evropa byla nejen místem svobody a prosperity, ale především bezpečným domovem pro všechny.

Ochrana spotřebitelů v Evropské unii je klíčová nejen pro zajištění bezpečnosti, ale také pro zachování férového trhu. V posledních letech jsme svědky masivního přílivu levného a nekvalitního zboží, zejména z Číny, které je nabízeno prostřednictvím platforem jako TEMU a Shein. Tento trend ohrožuje nejen evropské výrobce, kteří dodržují přísné normy, ale především zdraví a bezpečnost evropských zákazníků, včetně dětí. Například testy z konce roku 2024 ukázaly, že 18 z 19 produktů zakoupených na platformě TEMU nesplňovalo normy EU. Některé výrobky obsahovaly toxické látky, které jsou zdraví nebezpečné, a to je naprosto nepřijatelné.

Jako člen Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO) se zaměřuji na to, aby se podobné případy neopakovaly. Je nepřípustné, aby zboží, které ohrožuje zdraví dětí nebo porušuje evropské standardy, bylo nadále volně dostupné na našem trhu. Evropská unie nedávno přijala novou regulaci, která má zajistit, aby produkty dovážené ze zemí mimo EU, včetně Číny a dalších asijských států, splňovaly stejné přísné normy, jaké musejí dodržovat evropští výrobci. Mým cílem je dohlédnout na to, aby tato pravidla byla důsledně vymáhána a aby zodpovědnost nesli i provozovatelé platforem, kteří takové zboží nabízejí.

Musíme chránit evropské zákazníky před nebezpečným zbožím a zároveň zajistit, aby náš trh nebyl zaplavován levnými produkty, které jsou výsledkem neférové konkurence. Evropská pravidla a standardy nejsou jen administrativní překážkou, ale zárukou kvality a bezpečnosti. Zatímco evropští výrobci musí plnit přísné požadavky, není možné, aby zahraniční firmy toto obcházely a znevýhodňovaly naše podniky. Ochrana spotřebitelů je proto také ochranou evropského trhu a férového prostředí pro všechny, kdo dodržují pravidla.

V Evropě jsme bohužel i v posledních měsících a letech svědky teroristických útoků, které otřásají bezpečností našich občanů. Incidenty v Německu, Rakousku či Belgii ukazují, že nelegální migrace, která často vede k nekontrolovanému pohybu osob, může být zneužívána teroristickými skupinami. Bezpečnostní rizika spojená s radikalizací a extremismem jsou stále aktuální a nemůžeme je ignorovat. Evropa musí jednat, než bude pozdě.

Evropská unie podniká kroky k ochraně občanů. Posilujeme kontrolu na vnějších hranicích, zrychlujeme azylové procesy (i když ne dostatečně) a posilujeme spolupráci mezi členskými státy i agenturami, jako je Europol. Nová pravidla o financování terorismu a kontrola vstupu do EU prostřednictvím systémů jako ETIAS či EES přinášejí důležitý pokrok. Zaměřujeme se také na prevenci radikalizace a ochranu veřejných míst, což je klíčové pro bezpečnost našich měst. Evropa ale musí být důslednější, zejména pokud jde o vracení těch, kteří nemají právo zde být, a o eliminaci extremistických buněk.

Je nutné, aby členské státy zvýšily své investice do bezpečnosti a obrany, minimálně na 2 % HDP, a aby EU byla přísnější vůči zemím, které odmítají spolupracovat na boji proti nelegální migraci. Naši občané mají právo cítit se bezpečně ve svých domovech a na ulicích. Evropa musí být solidární v boji proti terorismu, ale zároveň nekompromisní vůči těm, kteří ohrožují její stabilitu a bezpečnost. Jen tak můžeme zajistit, že zůstane místem, kde vládne právo, svoboda a bezpečí pro všechny.

Stejně jako v případě terorismu je hlavním úkolem Evropské unie rozvíjet justiční spolupráci mezi vnitrostátními policejními složkami.

Typickým příkladem organizovaného zločinu je stáčení kilometrů u automobilů. Zhruba polovina ojetých vozidel prodávaných v EU má totiž stočený odometr. Zatímco u vozidel kupovaných přímo v zemi první registrace má upravený počet ujetých kilometrů jen zhruba 5–12 % z nich, u zahraničních prodejů tato pravděpodobnost strmě stoupá. V Česku je v takovém případě pravděpodobnost ošizeného odometru 50 až 80 %! Oběťmi jsou předně zákazníci, ale důsledky těchto podvodů mají negativní dopad i na bezpečnost provozu a na životní prostředí.

Na konci května 2018 jsme schválili zprávu o nutnosti řešení tohoto problému. Rozhodnutí Evropskou komisi zavazuje k připravení celoevropské legislativy, která by tuto problematiku měla vyřešit. Nabízí se řešení založené na osvědčeném belgickém systému zvaném Car-pass. Systém funguje tak, že konkrétní vozidlo získá k technickému průkazu ještě speciální certifikaci ve formě průkazky, do níž se opisuje stav odometru pokaždé, když majitel auta navštíví STK nebo servis. Historie vozidla je tak snadno dohledatelná a auto bez průkazky neprodejné.

Kromě Belgie v současné době podobný systém funguje také v Nizozemsku a nově i na Slovensku. V případě prvních dvou zemí problém se stáčením kilometrů prakticky vymizel (v Belgii se objevuje jen 0,16 % podvodů ročně). Na Slovensku jsme mohli už během čtyřměsíčního testovacího provozu vidět radikální snížení ze 34 % na těměř 10 %. Průkazka je navíc levná a nepředstavuje nijak extra zvýšenou administrativní zátěž pro majitele automobilů. Prostě ji jen musí mít s sebou vždy, když navštíví servis, technickou apod. Pořizovací cena je od 3 do 7 euro podle toho, o jak moc podrobné záznamy majitel stojí. Pro stát je toto řešení také výhodné, kromě prvotní investice je pak systém finančně soběstačný.

Kromě boje proti podvodům v oblasti automobilů se EU zaměřuje na další klíčové oblasti v boji proti organizovanému zločinu. Europol a Eurojust hrají zásadní roli v přeshraniční spolupráci, ať už jde o odhalování sítí pašeráků drog, zbraní či lidí, nebo řešení složitých justičních případů. Program EMPACT umožňuje členským státům EU efektivně spolupracovat při řešení prioritních forem kriminality, jako je praní špinavých peněz či obchod s lidmi.

Organizovaný zločin související s nelegální migrací, včetně pašování lidí, je jednou z hlavních výzev. EU podporuje společné operace, jako jsou IRINI nebo THEMIS, které pomáhají monitorovat a odhalovat tyto činnosti, zejména ve Středozemním moři. Další klíčovou oblastí je boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Vytvoření Evropského orgánu pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA) posílí dohled nad finančními toky a zamezí nelegálním ziskům organizovaného zločinu.

Rostoucí význam má i digitální bezpečnost, protože organizovaný zločin se stále více přesouvá do kyberprostoru. EU prostřednictvím Europolu a specializovaných jednotek zavádí opatření proti online podvodům, ransomwarem a dalším kybernetickým hrozbám. Podpora jednotných databází, jako je Schengenský informační systém (SIS) či Evropský systém rejstříku trestů (ECRIS), umožňuje rychlejší a efektivnější sdílení informací mezi členskými státy.

Boj proti organizovanému zločinu má také globální rozměr. EU spolupracuje s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jako je Interpol nebo OSN, na zlepšení právního státu a kapacit policejních orgánů v zemích mimo EU. Významná je rovněž ochrana kulturního dědictví, prevence pašování artefaktů a ochrana duševního vlastnictví. Evropská unie také posiluje ochranu oznamovatelů kriminality, což zvyšuje šance na odhalení zločineckých sítí již v rané fázi.

Díky těmto opatřením a iniciativám se EU snaží minimalizovat dopady organizovaného zločinu na své občany a ekonomiku a zajistit bezpečné a spravedlivé prostředí pro všechny.

Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Pokud jste řidič kamionu, měl byste neustále monitorovat svůj náklad a kamion, jinak jste prostě pašerák. Alespoň tuto logiku používají francouzské a britské úřady vůči řidičům. 

S prvními takovými případy jsem se setkal v roce 2015. Řidič Ivan Jedlička z východních Čech tehdy splnil všechny bezpečnostní předpisy, řádně vůz zabezpečil, prošel všemi kontrolami na francouzské straně, a přesto dostal od britských úřadů pokutu téměř 80 000 korun, protože mu v návěsu i přes potvrzený čistý rentgen našli 5 nelegálních migrantů. Tehdy jsem apeloval na britské úřady a podařilo se tak jeho pokutu snížit na minimum. Stejně tak se to povedlo v dalších dvou případech. Rozhodl jsem se téma otevřít i na plénu Evropského parlamentu, kde se následně za řidiče postavila i paní eurokomisařka Věra Jourová. 

Vše už se zdálo být vyřešeno, postupně se ale začaly objevovat nové pokuty, a to i třeba za dva roky staré incidenty, kdy například řidič Tomáš Němec měl zpětně zaplatit čtvrt milionu korun. Částka by pro něho byla zcela likvidační, protože se prakticky rovnala ročnímu příjmu celé jeho rodiny. Také v tomto případě se mi podařilo dosáhnout 93% snížení pokuty. 

V současné době eviduji mnoho dalších případů, v nichž jsem různou měrou zapojen a řidičům i celým dopravním společnostem se snažím pomoci. Ale popravdě, proč to mají europoslanci řešit? Proč někdo ve Francii a Velké Británii nezačne používat mozek a nezmění tyto naprosto nesmyslné praktiky? Opravdu si myslí, že by někdo zrovna z Česka chtěl pomáhat pašovat desítky ilegálních migrantů do Británie? 

Věřím, že tlak na řešení přiměje Francouze lépe vozy kontrolovat a budou při tom používat i drahé rentgeny, které si sice nechali proplatit z EU, ale kvůli tlaku neziskovek je nepoužívají. Rentgen totiž prý škodí zdraví a v ideálním případě by tak policisté měli mít souhlas migrantů s použitím ...

Česká republika se v rámci Evropské unie stala respektovaným členem, který aktivně přispívá k rozvoji evropských politik. Díky členství v EU máme přístup na jednotný trh, což výrazně prospívá naší ekonomice a otevírá příležitosti pro české podniky i občany. Česko také čerpá z evropských fondů, které pomáhají financovat infrastrukturu, vzdělávání, zdravotnictví či boj proti změně klimatu. Spolupráce s ostatními členskými státy nám umožňuje efektivněji čelit globálním výzvám, jako je migrace, energetická krize nebo bezpečnostní hrozby, a současně posiluje naši pozici na mezinárodním poli.

Velký podíl na zlepšení naší prestiže má prezident Petr Pavel, jehož zahraniční vystupování je velmi profesionální a působí jako důvěryhodný partner našich spojenců. Pavel se těší respektu nejen v Evropě, ale i ve světě, což je příjemná změna oproti jeho předchůdci Miloši Zemanovi, který svým proruským a pročínským postojem poškodil naši pověst. Rusko nás dnes označuje za nepřátelský stát, což jen potvrzuje správnost našeho jasného prozápadního směřování a podpory Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Pavel jako bývalý vysoký představitel NATO dokáže Česko prezentovat jako spolehlivého partnera, což je v dnešní době klíčové.

Zvýšená prestiž Česka v EU je také důsledkem úspěšného českého předsednictví v Radě EU, během kterého jsme ukázali, že dokážeme zvládat náročné výzvy. Naše předsednictví pomohlo vyjednat klíčové dohody v oblasti energetiky, podpory Ukrajiny a ochrany vnějších hranic EU. Česká zahraniční politika se nyní pevně drží prozápadního kurzu, což je správný směr pro zajištění naší bezpečnosti a stability. V Evropské unii zastáváme aktivní a konstruktivní roli, která přispívá k posilování jednoty a prosperity celé Unie. Naše budoucnost je spojena s Evropou a silnou spoluprací s našimi partnery.

Česká republika patří mezi nejúspěšnější státy EU v čerpání fondů. V programovém období 2014–2020 jsme dokázali vyčerpat přes 98 % dostupných prostředků, což představovalo přibližně 640 miliard korun. To nás řadí mezi premianty v efektivitě čerpání a tyto prostředky významně přispěly k rozvoji naší infrastruktury, zdravotnictví, vzdělávání a dalších klíčových oblastí. V novém období 2021–2027 máme k dispozici přes 21 miliard eur a je na nás, abychom tyto prostředky smysluplně využili k dalšímu posunu České republiky.

Musíme se však poučit z chyb minulosti. Evropské fondy nesmí být využívány na nesmyslné projekty, jako jsou nepotřebné rozhledny či jiné zbytečnosti. Je naprosto klíčové zaměřit se na investice do inovací, technologií a oblastí s vysokou přidanou hodnotou, které posílí naši konkurenceschopnost. Česko a celá Evropa výrazně zaostávají za Spojenými státy a Čínou, zejména v oblasti technologického rozvoje, umělé inteligence a digitalizace. Pokud nezačneme systematicky investovat do budoucnosti, hrozí, že ztratíme krok se světovými lídry, což by mělo devastující dopad na naši ekonomiku i životní úroveň.

Nyní se začíná vyjednávat o víceletém finančním rámci EU. To je příležitost, kterou nesmíme promarnit. Je nezbytné, aby Česká republika hrála aktivní roli v tomto procesu a prosazovala zaměření na strategické investice, které zajistí dlouhodobou prosperitu nejen naší země, ale celé Evropy. Peníze musí směřovat tam, kde přinášejí skutečný pokrok – do výzkumu, vývoje a inovací. Jedině tak budeme schopni čelit globálním výzvám a zajistit, že Evropa zůstane silným hráčem v konkurenčním boji se Spojenými státy a Čínou.

Evropská unie musí přestat sama sobě podrážet nohy. Bruselská byrokracie je jedním z hlavních faktorů, které zabíjejí konkurenceschopnost Evropy. Zatímco Spojené státy uvolňují regulace, podporují inovátory a vytvářejí příznivé prostředí pro podnikání, Evropa stále přidává další pravidla, omezení a zákazy. K prosperitě se ale nepřeregulujeme. Firmy, podnikatelé a inovátoři potřebují svobodu, aby mohli růst, ne další administrativní překážky. Bohužel, stále více talentovaných lidí a společností odchází do USA, kde nacházejí mnohem přívětivější podmínky.

Je třeba začít u sebe. Evropská unie musí zjednodušit své fungování a snížit vlastní byrokratickou zátěž. Některé agentury a orgány, jako je například Evropský hospodářský a sociální výbor, jsou prakticky zbytečné. Tento "zombie" výbor stojí daňové poplatníky stovky milionů eur ročně, přičemž jeho přínos je minimální. Další absurdní výdaj představuje stěhování mezi Bruselem a Štrasburkem, které nás každý rok stojí přibližně 114 milionů eur. Tento relikt minulosti musí skončit. EU si nemůže dovolit takové plýtvání, když čelí výzvám, jako je globální konkurence, energetická krize a válka na Ukrajině.

Musíme sjednotit systémy, odstranit zbytečné regulace a uvolnit ruce firmám, které tvoří hodnoty. Cesta k prosperitě nevede přes další směrnice a omezení, ale přes podporu podnikatelů, inovátorů a tvůrců nových technologií. Evropa má obrovský potenciál, ale místo toho, aby ho rozvíjela, dusí ho nadměrnou byrokracií. Pokud se nevydáme cestou zjednodušení a efektivity, ztratíme konkurenceschopnost vůči USA a Číně, což by mělo katastrofální dopady na naši ekonomiku i životní úroveň.